Odkaz na celý článok písany pre Fondshop.cz nájdeš na tomto linku (je písaný po česky)

_____________________________________

Jak investovat chytře a s klidnou hlavou? Dnešní běžný investor stojí před dvěma zásadními rozhodnutími: zvolit aktivní, nebo pasivní přístup? A investovat větší sumu najednou, nebo ji raději rozložit v čase? Podívejme se nejen na statistické odpovědi, ale i behaviorální pohledy, které mohou výrazně ovlivnit úspěšnost a klid na vaší investorské cestě.

Dnešní investor se na své cestě setkává s množstvím důležitých rozhodnutí. Začněme ale pěkně popořadě. Jaký je vlastně skutečný účel investování?

Stručně řečeno, jde o jednoduchý princip – odložení části současné spotřeby za účelem zhodnocení tohoto kapitálu a zajištění většího objemu kapitálu pro budoucí spotřebu.

Klíčovým předpokladem je, že investovaný kapitál dosáhne vyššího výnosu než peníze držené v hotovosti.

Odkud však tento výnos přichází? A jak jej získat bez zbytečně vysokého rizika? Jak se naučit ovládat své přirozené instinkty jako strach a chamtivost – a zůstat investováni dostatečně dlouho na to, abychom dosáhli očekávaného zisku?

Po desetiletí investoři důvěřovali burzovním makléřům a různým investičním poradcům. Od 90. let 20. století až do nedávné minulosti byly nejen v našem regionu preferovaným investičním nástrojem podílové fondy. Oba tyto přístupy však často nebyly příliš efektivní a zároveň se spoléhaly na aktivní řízení portfolia a snahu o časování trhů – což se v praxi mnohdy ukázalo jako neúčinné.

Už tehdy existovalo mnoho důkazů o tom, že akciové trhy jsou do značné míry efektivní – veškeré dostupné informace se téměř okamžitě promítají do jejich cen. A protože trhy jako celek odrážejí znalosti milionů investorů po celém světě, je pro jednotlivce mimořádně obtížné získat oproti ostatním dlouhodobou výhodu.

Výzkumy zároveň potvrdily úzkou vazbu mezi rizikem a výnosem. Čím vyšší je kontrolovatelné a měřitelné riziko investice, tím vyšší by měla být z dlouhodobého hlediska i potenciální odměna za jeho podstoupení. Na tomto principu je postaven také koncept tzv. rizikové prémie – dodatečného výnosu, který můžeme očekávat ve srovnání s „bezrizikovými“ investicemi, jako jsou například státní pokladniční poukázky.

S rostoucím důrazem na řízení rizika se do popředí dostalo také téma diverzifikace. Protože je prakticky nemožné předpovědět, která třída aktiv bude v krátkém horizontu nejvýkonnější, měli by investoři ideálně rozložit své pozice mezi různé třídy aktiv a regiony. Tímto způsobem mohou snížit riziko a stabilizovat své dlouhodobé výnosy.

Rozmach nízkonákladových pasivních investičních nástrojů navíc ukázal, jak významnou roli hrají poplatky. Mnohé studie potvrdily, že právě výše poplatků patří mezi nejspolehlivější ukazatele budoucích výnosů – čím jsou nižší, tím lepších výsledků investor zpravidla dosahuje.

Které dva faktory dnes tedy nejvíce ovlivňují úspěch investora? Podívejme se na ně podrobněji v následující části.

Pasivní vs. Aktivní investování

Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pasivní investování vychází z hypotézy efektivního trhu – kdy ceny akcií odrážejí všechny veřejně dostupné a známé informace. Akcie se podle této teorie vždy obchodují za svou reálnou tržní hodnotu, a proto je pro individuálního investora mimořádně obtížné získat výhodu nad zbytkem trhu.

Pasivní investoři tuto teorii přijímají a nesnaží se trh porazit, ale raději kopírují výnosy širokého spektra akcií prostřednictvím sledování tržních indexů. Tento přístup se záměrně vyhýbá výběru jednotlivých titulů.

Na opačné straně stojí aktivní investoři, kteří hypotézu efektivního trhu zpochybňují. Jsou přesvědčeni, že trh lze porazit využíváním různých strategií – od krátkodobého obchodování a použití pákových nástrojů, přes sledování trendů až po aplikaci různých analytických přístupů a modelů, od behaviorálních po technické.

Počátky pasivního investování sahají do 50. let 20. století, kdy ekonom Harry Markowitz představil moderní teorii portfolia. Markowitz přišel s myšlenkou, že investoři mohou optimalizovat výnosy podstoupením přiměřeného rizika – prostřednictvím diverzifikovaného portfolia různých tříd aktiv. Jeho teorie poprvé zavedla koncept výnosů upravených o riziko, který je dodnes základním pilířem investování.

Později v 60. letech přišel Eugene Fama s formulací hypotézy efektivního trhu. Ta tvrdila, že trh nelze dlouhodobě překonat, protože ceny akcií již obsahují všechny dostupné informace a nikdo tak nedokáže získat konkurenční informační výhodu.

Na tuto myšlenku navázal v 70. letech Burton Malkiel ve své dnes již kultovní knize A Random Walk Down Wall Street (Náhodná procházka po Wall Street).

V ní argumentoval, že historické ceny nemají predikční hodnotu a že investoři jsou na tom lépe, pokud nakupují a drží diverzifikované portfolio, než když se snaží trh porazit výběrem jednotlivých titulů.

A nakonec je tu samozřejmě Jack Bogle, který v roce 1976 spustil vůbec první veřejně dostupný indexový fond – Vanguard 500. Tehdy byl Bogle investiční veřejností vysmíván. Dnes, o téměř 50 let později, je společnost Vanguard jednou z největších a nejrespektovanějších investičních firem na světě.

Bogle, často označovaný za otce pasivního investování, tímto krokem odstartoval investiční revoluci, která vyvrcholila v roce 2019, kdy aktiva investovaná v USA do indexových fondů poprvé v historii překonala hodnotu aktiv investovaných aktivně.

Co říkají data?

Za posledních více než 20 let sleduje nezávislá výzkumná společnost SPIVA výkonnost aktivně řízených fondů ve srovnání s jejich referenčními indexy. Výsledky pro sektor aktivních správců bývají pravidelně zarážející.

Ve Spojených státech za minulý rok až 76 % podílových fondů zaměřených na globální akcie (benchmarkem byl S&P World Index) dosáhlo horších výsledků než samotný index. Za pětileté období toto číslo stoupá na 86 % fondů, které index nedokázaly překonat. A při pohledu na 15leté období činí procento neúspěšných fondů dokonce 92%.

Podvýkonnost daných kategorií fondů za srovnávacím indexem v daném období (ke konci roku 2024)

Aktivní investoři často argumentují tím, že i když je šance na překonání trhu malá, několika aktivním správcům se to přece jen daří. Skutečnou výzvou však zůstává včas identifikovat, kteří z nich to budou.

Otázkou ale zůstává, proč bychom měli takto riskovat. Proč svěřovat své peníze aktivnímu fondu s vědomím, že pravděpodobnost jeho úspěchu – tedy překonání trhu v pětiletém horizontu – je jen 14 %?

Významný rozdíl mezi pasivním a aktivním investováním spočívá také v nákladech. Aktivní fondy bývají zpravidla dražší – platí celý tým analytiků a investičních manažerů. Navíc kvůli častějšímu obchodování čelí investor i vyšším transakčním nákladům.

Jednorázové investování vs. průměrování nákladů

Druhým častým dilematem dnešního investora je rozhodnutí, jak nejlépe naložit s větší sumou peněz – například s výnosem z prodeje nemovitosti, podílu ve firmě, koncoročním bonusem či nečekaným dědictvím.

Investovat celou tuto částku najednou, nebo ji raději rozdělit na menší části a vstupovat na trh postupně během delšího období – například při poklesech trhu?

Na tuto otázku existují dvě správné odpovědi: matematická a behaviorální.

Z matematického hlediska se ve většině případů ukazuje jako výhodnější investovat celou částku jednorázově – dlouhodobý růst trhů totiž zvyšuje pravděpodobnost, že dřívější vstup na trh investorovi přinese vyšší výnos.

Z behaviorálního pohledu je to však složitější. Ne vždy se totiž zdá, že je vhodný čas na investování. Trhy mohou klesat v důsledku nečekaných šoků nebo hospodářské recese. A nikdo nechce „chytat padající nůž“. Investoři proto často volí vyčkávací strategii, dokud se situace neuklidní.

Na druhé straně, pokud jsou ceny vysoko díky silné ekonomice a optimismu investorů, investování může působit riskantně – ceny přece mohou kdykoliv spadnout.

Matematická odpověď

Statistiky jasně ukazují, že z dlouhodobého hlediska je nejvýhodnější investovat celou částku najednou. Společnost Vanguard se tímto tématem opakovaně zabývala a ve svých analýzách rovněž dospěla k závěru, že jednorázové investování překonává postupné průměrování nákladů přibližně ve dvou třetinách případů.

Jednoduše řečeno, trhy historicky rostou přibližně ve dvou třetinách dnů. Čím déle je tedy investor na trhu, tím vyšší je pravděpodobnost, že dosáhne pozitivního výnosu. Tento princip platí bez ohledu na to, zda akcie právě dosahují historických maxim, nebo se nacházejí v recesi – jednorázová investice v průměru překonává postupné investování v obou scénářích.

Historická data jednoznačně podporují strategii okamžitého investování celé částky.

Behaviorální odpověď

Investovat velkou částku kapitálu najednou je mnohem náročnější především z psychologického hlediska. Koncept averze ke ztrátě totiž říká, že bolest ze ztráty je přibližně dvakrát silnější než radost z dosažení stejně velkého zisku.

A i když se průměrování nákladů z hlediska výnosů jeví jako méně efektivní strategie, z behaviorálního pohledu bývá pro investora často mnohem přijatelnější. Důvod je jednoduchý – klidnější spánek.

Protože nedokážeme spolehlivě předpovědět vývoj akciového trhu, může jednorázový vstup na trh při dočasném poklesu vést k příliš velké frustraci. Pokud například disponujeme částkou jednoho milionu korun, může být psychologicky příjemnější přístup například investovat 100 000 korun každý měsíc po dobu následujících 10 měsíců. Takový systém snižuje adrenalin a přispívá k většímu psychickému komfortu investora.

Další doporučení říká, že pokud investor stále nedokáže mentálně investovat celou částku najednou, může zvolit konzervativnější alokaci rizika. Jednorázová investice by tak místo 80 % či 100 % v akciích mohla například mít akciovou složku maximálně 40 % nebo 60 %. Takové rozložení může investorovi pomoci zvládnout investování celé částky ihned, bez zbytečného odkladu.

P.S. Nezabudni tu zanechať svoj email. Tým pádom ti o mojom ďalšom blogu príde email priamo do inboxu

Minulý týždeň som tiež prispel článkom pre Fondshop.cz na tému 3 investičné rady pre navigáciu v každom počasí.
Vyše 17.500 ľudí ma tiež sleduje na LinkedIne, kde zdieľam krátke myšlienky na rovnaké témy. Budem rád, ak sa pridáš.
Viac o mne sa dozvieš aj v úvode môjho eBooku, ktorý si môžeš zdarma stiahnuť tu. A ak ťa zaujíma aj jeho pokračovanie, nájdeš ho tu. Taktiež úplne zdarma. Alebo si prečítaj staršie rozhovory so mnou pre Trend a Forbes.
Ak si chceš vyskúšať jednoduché investovanie vo Finaxe, použi tento prihlasovací link a získaj 1000 eur riadených bez poplatku na 3 roky.

Boris

Ďalšie články na čítanie:

FINANCIE KONZERVATÍVNE ✅

Kredity

Dve najväčšie dilemy dnešných investorov